Věslav Michalik je od roku 2004 sta­rostou středočeských Dolních Břežan. Ospalou až nudnou obec s nepěkným socialistickým dědictvím se mu za dobu jeho působení povedlo probu­dit a dostat ji do časopisů, které píší o úspěšných proměnách právě tako­vých sídel, jakým byly Dolní Břežany.

Časopis stavebnictví píše, že ještě relativně nedávno působily Dolní Břežany jako nezajímavá obec. Vní­mal jste to tehdy stejně a jak vnímáte Dolní Břežany dnes?

Dolní Břežany jsem si se ženou vy­brali, protože měly svůj genius loci. Ten však byl skryt hodně hluboko pod mnoha vrstvami nánosů, které z to­hoto místa udělaly na konci éry so­cialismu opravdu velmi zanedbané a nezajímavé místo. Ostatně to by se dalo říci o většině obcí v tehdejším Československu. Dnes vnímám Dolní Břežany jako místo, které se snaží své genius loci obnažit, co nejvíce to jde. A místní obyvatelé i návštěvníci si to začínají stále více užívat.

Dolní Břežany získaly za plán výstavby nového náměstí vycháze­jící z urbanistické studie cenu od Státního fondu rozvoje bydlení. Jak si vysvětlujete, že část veřejnosti vnímá podobné studie jako vyhozené peníze?

Mnoho lidí se snaží za vším vidět nějakou lumpárnu. A vyhodit statisíce za studii, která může skončit v šuplíku, nezní na první pohled jako nejlepší způsob utrácení veřejných peněz. Ale chce-li obec či město dosáhnout na lepší architekturu a lepší urbanismus, musí utrácet za studie, nápady, návrhy. A jen některé skončí realizací. Krátkodobě možná vyhozené peníze. Dlouhodobě se jedná o skvělou inves­tici.

Menší sídla u velkých měst často trpí tím, že lidé v nich pouze přespávají, ale reálně nežijí. Jaký je dolnobřežanský recept na to, aby tomu tak nebylo?

V roce 2002 jsem vstoupil do komunál­ní politiky, protože jsem nechtěl bydlet v noclehárně. Naším cílem bylo udělat z Dolních Břežan plnohodnotné sídlo, kde můžete pracovat, vzdělávat děti, trávit volný čas, nakoupit si a spotřebovávat širokou škálu služeb. Bylo nám jasné, že to vše nemůže poskytovat sama obec. Ale došlo nám, že obec může vytvořit podmínky, aby to, co neposkytuje obec, poskytoval soukromý sektor. A to se povedlo. Vytvořili jsme podmínky. Proto dnes máme širokou nabídku služeb.

V minulém roce jste získal ocenění Komunální politik roku za výstavbu nového hřbitova, tedy v kategorii veřejné zeleně. Jak se díváte na roli zeleně v současné době, kdy se ve velkém betonuje a pole se mění ve sklady a továrny?

Veřejné zeleni přikládám velký význam. Obec do veřejné zeleně investovala opravdu velké prostředky a motivovala k tomu i developery. Veřejná zeleň je spjata s kvalitou veřejného prostoru. A kvalitní veřejný prostor zvyšuje po­hodu bydlení, to pak vede k vyšší ceně nemovitostí. Spočítali jsme, že do zeleně a veřejného prostoru bylo in­vestováno zhruba 250 milionů korun. Zhodnocení pozemků je v řádu 1-3 miliardy korun. Takže ekonomický přínos je jednoznačný. Nemluvě o takzvaných měkkých faktorech, jako třeba dvojnásobná rezidenční stabilita oproti okolním obcím.

Co považujete za svůj největší úspěch, který zlepšil život obyva­tel vaší obce? Co bychom si jako Vodňany mohli od vás vzít jako dobrý příklad?

Regulace živelné výstavby, důraz na kvalitu veřejného prostoru, důraz na kvalitu architektury a urbanismu veřejných staveb, otevřená komuni­kace s veřejností.

Na jak dlouho by se podle vás měl plánovat dlouhodobý rozvoj města a jeho směr?

Pracujeme s desetiletými plány a považuji je za optimální.

Znáte Vodňany a je něco, co byste z Vodňan mohli vzít vy?

Vodňany neznám a těším se na je­jich návštěvu v září. Z každého města a místa si odnáším nápad, postřeh či inspiraci a jistě tomu tak bude i ve Vodňanech.

Věslav Michalik se narodil 1. března 1963 v Českém Těšíně. Vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inže-nýrskou Českého vysokého učení tech­nického v Praze. Je fyzik, pracoval jako vědecký pracovník Akademie věd ČR. Od roku 2004 je starostou Dolních Břežan a od roku 2012 zastupitelem Středočeského kraje.

Rozhovor: Ondřej Šmíd