Prostor, který má potenciál být přirozeným centrem „republiky za tratí“. Jakou podobu bude mít v budoucnu? Rozhoduje se o tom právě teď.
Když na počátku 16. století zakládali rybníček Škornička, bylo město ještě daleko. Určitě by si tehdy vodňanský měšťan Jan Škorně nepředstavil, že ten samý prostor v roce 2010 označí obyvatelé Vodňan v rámci projektu pocitových map za ‚nejošklivější místo ve městě‘. Stav „přírodního koupaliště“ byl po dlouhý čas trýznivý – řešení areálu Škorny se tak v roce 2011 stalo jednou z priorit strategického plánu rozvoje. Proto jsme se rozhodli na začátku našeho působení na radnici do Škorny ‚pořádně obout‘.
Jak má prostor Škorny vypadat?
Nejdříve jsme shromáždili podněty od občanů. Názorů zaznívalo mnoho – od krytého bazénu, přes biotop koupaliště až třeba po cvičiště pro psy. Škornu jsme pak přihlásili do architektonické soutěže o Cenu Petra Parléře. Nechali jsme otevřené zadání – nechť architekti sami prověří, jak by celý prostor nejlépe řešili. Sešlo se sedm různých návrhů. Samotní autoři představili široké veřejnosti své projekty přímo na Škorně v září 2011. Poté byly vystaveny čtvrt roku na radnici, aby si je každý občan mohl prohlédnout a pomocí různobarevných lístků se k nim vyjádřit. Nakonec zastupitelstvo volilo mezi dvěma nejoceňovanějšími řešeními
– jak z hlediska odborné poroty, tak i občanů – tedy zda půjde o park s centrálním rybníkem anebo biotop přírodní koupaliště. Na jaře roku 2012 se zastupitelstvo rozhodlo pro druhou variantu.
Vnímali jsme, že na tehdejší dobu jde o řešení v Čechách poměrně unikátní. Kupř. v sousedním Bavorsku jde ale o trend posledních let, kde jasnou výhodou provozu přírodního biotopu je to, že nezatěžuje rozpočet města vysokými náklady (ve městě Königstein, které jsme navštívili, si dokonce koupaliště na sebe vydělalo). Pískové filtry pak zajišťují to, aby se voda čistila v dostatečné kvalitě a celkově bylo koupání ‚na úrovni‘.
Proč projekt nepokračoval dál?
Ukázalo se, že pozemky pod stávajícím koupalištěm nejsou v majetku města, ale státu. ‚Kostlivec‘, který se neřešil desítky let. Zahájili jsme proto intenzivní jednání s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Převod pozemků na město proběhl ale až v roce 2016. Podoba Škorny se tak stala opět aktuální. Současné zastupitelstvo původně vytyčený směr zrušilo (biotop koupaliště moderního střihu a znovuobnovení rybníku). Pak zaznívaly ze strany vedení města z našeho pohledu velmi nešťastná řešení – přístup, že „postavíme oplocený, modrý bazén“ a pak se uvidí. Hlavně, aby se to stihlo do voleb ...
Co teď?
Příjemně nás překvapilo, když letos na jaře radnice oslovila jiného architekta, Filipa Dubského, aby vypracoval koncepční návrh řešící celé území (včetně dvou opuštěných kotelen). Z našeho pohledu jde o jednoznačný posun. V našich ‚Úlovcích‘ není prostor prezentovat tento návrh. Věříme ale, že radnice tak bude činit dostatečně. (Když píšeme tyto řádky, nevíme, jak dopadlo veřejné projednání Škorny 14. června.)
Je nám líto jen, že v případě realizace tohoto architektonického návrhu zmizí z prostoru téměř všechna voda – a v ‚republice za tratí‘ ji tak v podstatě dnes už nikde nenajdeme. Na druhou stranu projekt počítá s etapovitým řešením. Věříme, že postupně si Škorna získá tu nejlepší možnou podobu.
Největšími znalci prostoru Škorny jste vy, kteří v jejím bezprostředním okolí přímo bydlíte. Vedení města prezentuje současnou podobu návrhu na webových stránkách. Prosíme, prostudujte si ho a řekněte k němu svůj názor – ať už na veřejném projednání, mailem či osobní návštěvou. Má to smysl – vždyť řešíme prostor, ve kterém budeme (anebo nebudeme) po další desítky let.
Viktor Blaščák, Karel Burda, Pavel Janšta
